Úhelník

Úhelník je velmi starým typem nářadí, které řemeslníci používají již mnoho tisíciletí – i když patentován byl překvapivě až na začátku devatenáctého století. Jeho tvar de facto připomíná písmeno L. Ačkoliv tvar i konstrukce úhelníku je velmi primitivní, je to zároveň  nářadí, které velmi zjednoduší a zároveň výrazně upřesní mnoho často vykonávaných prací.

Úhelník využívá mnoho různých povolání, například je nezbytný pro zedníky či truhláře. Je nezbytný při výrobě nového nábytku, stavebních pracích jako jsou například stavba střechy či schodů. Slouží samozřejmě nejenom před prací, ale hlavně v jejím průběhu a na konci při kontrole přesnosti.  Klasický úhelník je nejčastěji ocelový nebo dřevěný, bývá vyroben i z kombinace těchto materiálů (magnetický úhelník je trochu jiným nářadím, sice vlastně ani ne tak moc funkcí jako tvarem a možnostmi – používá se hlavně při svařování různých kovových konstrukcí, kdy potřebujeme udržet úhel 45, 90 či 135 stupňů a nepotřebujeme navíc k tomu další osobu, protože magnetický úhelník mívá i dost velkou nosnost). Klasický úhelník bývá vyroben jak z jednoho kusu kde obě ramena jsou stejné tloušťky, tak i z více kusů, kdy jedno rameno je tlustší a umožňuje tak pohodlné opření o poměřovaný objekt. Často na jednom z ramen úhelníku je umístěno měřítko. Na stavbách se nejčastěji setkáme s většími plochými úhelníky vytvořenými z  jednoho kusu oceli. Truhlářský úhelník má kratší rameno tlustší, často dřevěné, delší je často ocelové tenčí a s milimetrovým měřítkem. Zámečnický úhelník existuje ve verzi příložné a ploché. Dnes lze  sehnat i úhelník plastový, bohužel pro jeho křehkost nebývá nejlepším řešením pro stavby či pro někoho, kdo si přiliš nepotrpí na pořádek.