Pokládáme koberec

Téměř každý druh podlahové krytiny se vyrábí v různých šířkách. To je nespornou výhodou, protože koberec můžeme koupit tak, aby případný odpad při řezání byl co možná nejmenší. I proto se vyplatí s koupí počkat, případně si objednat ten nejvhodnější rozměr. Koberec zásadně nakupujeme ze stejné role, jinak bychom se mohli u stejného dezénu dočkat odlišného barevného odstínu.

Před vlastním nákupem je však nezbytně nutné nakreslit si v přesném měřítku půdorys místnosti či celého bytu. Důležité je, abychom si v něm vyznačili polohu stěny s okny, protože od té se s pokládkou zpravidla začíná. Také její šířka zpravidla určuje šířku krytiny. Někdy se však první pás přikládá právě podél této stěny. Pak ovšem musí být potřebná délka pásu rovna šířce okenní stěny. Pozor důležité: Pokud se rozhodneme použít stejnou podlahovou krytinu v několika vzájemně propojených místnostech, musí být kladena vždy stejným směrem. Při nákupu se můžeme někdy dostat do „úzkých“. Vyplatí se proto zakoupit krytinu s větší šířkou než je rozměr místnosti (potom ale musíme počítat s větším odpadem i vyšší cenou), nebo dva užší pruhy, které položíme vedle sebe.

Vždy se vyplatí zakoupit kvalitní pomůcky a potřeby – od těch se pak odvíjí i výsledný efekt a celková kvalita pokládky. V tomto případě raději nešetřme a pořiďme si pravítko k řezání koberců se speciálním nožem na koberce.

Vznik mezer mezi sousedními pásy krytiny vyloučíme tak, že jejich okraje přeložíme přes sebe a obě vrstvy pak šikovně podle kobercového pravítka prořízneme.

Taktéž oboustranná lepicí páska umožňuje napojení kobercových pásů bez mezer. Nejdříve se na pásku přilepí jeden z nich, pak opatrně přitiskneme druhý pás koberce. Pokládku začínáme vždy u nejdelší rovné stěny a postupně ji rozbalujeme po celé ploše. Před vlastní pokládkou si musíme spočítat, jak velký odřez bude ještě únosný.

Pokládání tradičního tkaného koberce může být pro laika značně náročné, protože je třeba jej v místnosti správně vypnout pomocí držáků a natahovače. Jednoduché není ani řezání. Takový koberec je rovněž dražší, proto pokládku přenecháme raději odborníkům. Lacinější koberce s pěnovým podkladem, které se hodí například do ložnice, si však můžeme bez obav položit sami. Malé nedostatky, které se mohou vyskytnout během řezání i samotné pokládky, se dají zakrýt daleko snadněji, než u jiných krytin.

Aby se vrchní část koberečku neušpinila od spodní, položíme navrch čistou látku a teprve pak jej srolujeme.

Pokud nechcete utrácet za filcovou podložku pod koberec s pěnovou podložkou, položíme před pokládkou na zem silnou vrstvu novinového papíru tak, aby se jednotlivé listy překrývaly.

Prohlubní se zbavíme tak, že v něm necháme rozpustit kostku ledu. Poté necháme koberec přirozeně vyschnout a místo vyluxujeme.

Koberec na schodech by měl být delší, abychom jej mohli každý rok o kousek posunout. Pokud ho přesně vypneme, po určité době se na hranách schodů odře.

Protože jsme si předem na papíře rozkreslili, jak bude pokládka vypadat a podle toho při nákupu zvolili i šířku koberce, nemělo by nás jeho rozbalování a rozměry nijak zaskočit.

Nejprve si zvolíme nejvhodnější část pokoje (zpravidla nejdelší, bez výklenků, topení či jiných překážek). Odsud začneme s pokládkou. Koberec přirazíme do rohu ke stěně a pevně usadíme.

Na řadu přijde první prořezávka. Již víme, kolik si můžeme dovolit uříznout, ale přesto buďme při práci opatrní. Zbytečná chyba se v této fázi napravit nedá. Jistota a pevná ruka jsou základ.

Po hrubém odřezu přesně a pečlivě zarovnáme okraje koberce se stěnou.

Ani vnější rohy pro nás nebudou žádným strašákem. Koberec opatrně nařízneme kolmo k podlaze podle hrany stěny, takže vzniknou dvě odchlipující se části. Ty potom odřízneme od plochy koberce.

Nyní zbývá vyřezat problematičtější zóny, jako jsou prahy u dveří, místa kolem topení apod. Řezání pěnového koberce nevyžaduje mnoho síly, proto i tuto titěrnější práci zvládneme celkem snadno.

Do míst, kde koberec končí a přirozeně přechází do jiného materiálu, např. linolea, instalujeme přechodovou lištu. Eloxovaný hliník působí příjemně a instalace lišty (lepení) je snadná.

Pokud potřebujeme spojit přechod mezi dvěma materiály, např. kobercem a dlažbou, použijeme přechodové lišty. Ty jsou nejen efektním zdobným prvkem, ale díky svému tvaru umožní i plynulý přechod z jedné místnosti do druhé bez zbytečného zakopávání. Lišty využijeme i v případě pokládky po celé ploše místnosti, kde okraje koberce jsou v kontaktu se stěnou. Díky velkému výběru už nemusíme podléhat uniformitě, každý si může vybrat dle svého vkusu i kapsy. Při pokládce na schody využijeme tzv. schodové lišty. Standardní jsou k dostání rovněž v hliníkovém provedení, lze si ale nechat na zakázku vyrobit i nákladnější mosazné. Schodové lišty brání sklouznutí koberce po schodišti a připevňují se vruty. Lišty můžeme vybírat i podle šířky. Přechodové lišty tlumí přechod mezi dvěma materiály (kobercem a dlažbou či parketami). Podle typu se buď k podlaze přišroubují, nalepí, či zacvaknou.

Při rozhodování o nové podlahové krytině si musíme předem ujasnit, jak budeme koberec pokládat. Způsob položení, a výběr potřebných materiálů a prostředků, se řídí podle toho, na jaký druh podkladu krytinu položíme. V neposlední řadě musíme přihlédnout i k tomu, v jakém stavu je stávají podlaha. Je dobré pamatovat na budoucnost – koberec se nám totiž může po čase znelíbit a bude třeba jej znovu vyměnit, anebo se rozhodneme uvést podlahu do původního stavu.

Je-li třeba položit koberec na dřevěnou podlahu, musíme povrch nezřídka vyrovnat. U starých dřevěných podlah jsou zcela běžné více či méně široké spáry i poměrně velké výškové rozdíly mezi jednotlivými prkny. Proto se budeme snažit o nový, co možná nejdokonalejší podklad s pevným a rovným povrchem. Stará podlaha se nejprve pokryje jutovou plstí o síle6 mm. Na ni pak položíme vrstvu podlahových dřevovláknitých desek, nejlepe ve 1 vrstvách křížem přez sebe. Spoje ještě zpevníme speciálním lepidlem. Poté už můžeme přistoupit k pokládce samotného koberce. Volíme lepidla, která neobsahují organická ředidla. Lepidlo po povrchu rovnoměrně rozetřeme zubovou stěrkou. Jakmile mírně zaschne, rozvineme na připravenou plochu kobercovou krytinu zaříznutou na daný rozměr.

Pokud budeme pokládat koberec na betonovou podlahu, nevyhneme se stěrkování, které má za úkol připravit podklad tak, aby byl rovný a dokonale hladký. Stěrka, tvořená křemičitým pískem, cementem a pojidlem, se prodává v pytlích po25 kg. Obsah se smíchá s vodou a rozmíchá dle návodu, poté se rozlije přímo na beton, mírně se rozhrne a sama pak vytvoří dokonale rovný povrch. Schne zhruba 4 až 6 hodin do stavu pochůznosti, do lepení se můžeme pustit až po úplném vyschnutí. Vytvrzený povrch ještě můžeme přebrousit. Posléze na takto připravený podklad rozetřeme lepidlo a necháme jej chvíli odvětrat (sníží se nežádoucí vlhkost, která by bránila dokonalému přilnutí koberce k podkladu). Teprve pak můžeme pokládat nařezané pásy koberce.

Také cementový podklad v novostavbách není zrovna ideální. Před vlastním lepením je tedy vhodné zušlechtit jej samonivelační stěrkou. Řídká kaše se po nanesení rozlije do zrcadlově hladké plochy a skoro sama si vyhledá místa, která je třeba vyhladit. O stěrkování budu psát v samostatném článku.

Nejčistší a nejsnazší bude lepení koberce na dokonale připevněné PVC či linoleum. Žádné vyrovnávání povrchu, přebrušování, stěrkování apod. Stačí pouze povrch pečlivě vyčistit saponátem a koberec připevnit oboustranně lepicí páskou či gumovou samolepicí mřížkou.

Pokud z nějakého důvodu nemůžeme anebo nechceme lepit krytinu lepidlem po celé ploše, přichytíme okraje koberce úzkou lepicí páskou, kterou je však třeba po čase vyměnit. Koberec se totiž zpravidla v místech, kde není pevně spojen s podkladem, zvlní. Nabízí se však ještě jedno řešení: Oboustranně lepicí fólie nebo mřížková rohož. Ty zajistí pevné spojení koberce s podkladem po celé ploše, krytina se nebude shrnovat ani při posouvání nábytku nebo při pojíždění židle s kolečky.

Pokud nás krytina po čase omrzí, lze ji navíc docela snadno sejmout a odstranit i fólii či síť, aniž bychom po nich zanechali jakékoliv stopy. Lepivá vrstva této fólie je natolik účinná, že ji lze znovu použít. Pro tento účel by však měly být obě strany krytiny chráněny vhodnou fólií.