Co je nízkoenergetické bydlení
Stručně řečeno se jedná o bydlení s velmi nízkou spotřebou energie na vytápění ve srovnání se současnou běžnou výstavbou. Zvlášť v době, kdy ceny energií neustále rostou a přírodní zdroje se zmenšují, bychom se měli zamyslet nad spotřebou energií ve vlastním bytě. V evropských zemích jsou již standardně využívány koncepce tzv. nízkoenergetických budov, jejichž spotřeba energie je až o 90 % nižší než u běžné výstavby. Podstatnými znaky těchto budov jsou až extrémní tepelně-technické parametry obvodových konstrukcí a větrání s účinnou rekuperací (neboli zpětným získáváním) tepla.
Spotřeba energie v různých typech staveb:
Druh stavby – Spotřeba energie
Současná běžná výstavba – 100 – 150 KWh/m2/rok
Nízkoenergetické domy – 15 – 50 KWh/m2/rok
Nízkoenergetický byt od standardního na první pohled rozeznáte jen velmi těžko. V čem se tedy liší? Především v tom, že spotřeba energie je v něm až 10 krát nižší než u toho „obyčejného“. Nízkoenergetický byt splňuje vyšší nároky na tepelnou izolaci a tzv. neprůvzdušnost konstrukce. Využívá i další technické doplňky, např. solární kolektory, které výdaje na provoz bytu dále snižují.
Jak je možné, že nízkoenergetický dům má tak malou „spotřebu“?
Je to tím, že využívá stavební prvky, které teplo ven propouští minimálně, ale také dokáže zpracovat až 90 % odpadní energie, které se jinak zbavujeme větráním. Základem je tedy velmi dobrá izolace obvodového pláště, kvalitní okna a využívání alternativnějších zdrojů energie – solárních panelů a rekuperací tepla.
Ve vlhku se daří plísním a alergiím
Jste alergik a nemůžete se potíží zbavit? Pravidelně navštěvujete lékaře, berete léky, vyhýbáte se kritickým místům? A napadlo vás, že příčina všech vašich obtíží může být schovaná doma? V obyčejném bytě je totiž docela problematické dosáhnout vhodné relativní vlhkosti, protože řada hledisek si v tomto případě vzájemně odporuje. Bydlíte-li v suchém prostředí panelákového bytu, měli byste jej zvlhčovat na doporučených 50 – 60 %. Suchý vzduch totiž způsobuje vysychání sliznic a jejich podráždění, které se projevuje kašlem či slzením očí. Pokud se ve standardním prostředí budete snažit dosáhnout ideální vlhkosti, zavdáváte příčinu vzniku nejrůznějších plísní, spórů a bakterií, které způsobují nejen alergie, ale i řadu daleko závažnějších onemocnění – např. smrtelná zánětová onemocnění plic. Pokud vlhký byt či dům budete větrat, zvyšujete náklady na jeho vytápění… Jak tedy situaci vyřešit?
Nízkoenergetický dům by měl být je vybaven řízeným automatickým větráním, které neustále přivádí čerstvý vzduch do místností. Navíc prochází skrz prachový filtr, takže snižujete i obsah prachu ve vzduchu, který dýcháte – toto ocení nejen alergici, ale i hospodyňky, které tak mohou snížit frekvenci utírání prachu a luxování. Pokud máte doma alergika, je vhodné doplnit prachový filtr pylovým. Ten zachytí většinu alergenních částic, takže se vašemu alergikovi bude podstatně lépe dýchat. V nízkoenergetických bytech je téměř ideální vlhkos ajejí vlhkosti je stále udržovaná na stejné úrovni.
V zimě zima, v létě horko…
… tak by se dalo charakterizovat bydlení v běžném panelákovém bytě. Zatímco naše předky vůbec nenapadlo, že by museli řešit vlhkost a teplotu v bytě, my jsme postaveni před těžký úkol. Naši předci totiž bydleli v kamenných či cihlových budovách, topili v každé místnosti kamny, větrání bylo zajištěno komínem a na kamnech stál obvykle hrnec s vodou, která zvlhčovala vzduch. Moderní doba s sebou nese negativa v podobě centrálně řízeného vytápění, ohřevu teplé vody a sucha v bytě.
Současné byty, realizované podle posledních vědeckých poznatků, jsou výrazně odlišné. Nízkoenergetické byty využívají rovnotlakého větracího systému vytápění s rekuperací odpadního tepla. Co tento složitý název v praxi znamená? Základem všeho je centrální jednotka a rekuperační výměník. Centrální vzduchotechnická jednotka odsává odpadní vzduch z koupelen, WC a kuchyně, přivádí jej do jednotky s rekuperačním výměníkem a následně ven z objektu. Místo něj je z venkovního prostředí nasáván čerstvý vzduch. Ten je po průchodu rekuperačním výměníkem (kde je předehřán odpadním vzduchem) dle potřeby dohříván a přiveden do jednotlivých místností plochými vzduchovody uloženými v tepelně-izolační vrstvě podlahy. V interiérech nejsou žádné radiátory, pouze v podlaze mřížky s průduchy o velikosti cca 25 x 12 cm. Díky cirkulaci vzduchu je v celém bytě konstantní teplota.
Za kolik?
Obecně se dá říci, že náklady na výstavbu nízkoenergetického bydlení jsou o cca 7 – 10 % vyšší než u standardních novostaveb. Tento cenový rozdíl je dán vyššími náklady na návrh stavby a její realizaci.
Zásady nízkoenergetické výstavby aneb jak by měl vypadat váš byt
Smyslem výstavby nízkoenergetických rodinných a bytových domů je především snížení jejich provozní energetické náročnosti a také zkvalitnění vnitřního bytového prostředí.
Jaké zásady by tedy nízkoenergetické bydlení mělo splňovat:
1. Vhodnou orientaci pozemku ke světovým stranám.
2. Minimalizaci otvorů (oken a dveří) na sever. Tak lze využít pasivních solárních zisků – slunečního svitu.
3. Kompaktní tvar budovy a optimální rozsah prosklení.
4. Vyloučení tepelných mostů ve stavebních konstrukcích.
5. Nízké hodnoty prostupů tepla všech obvodových konstrukcí (obvodové stěny, střecha, okna).
6. Instalaci řízeného větrání s rekuperací tepla, v kombinaci s pružným teplovzdušným vytápěním a s využitím vnitřních tepelných zisků.
7. Instalaci doplňkového zdroje tepla na biomasu (např. krbová kamna).
8. Použití energeticky úsporných spotřebičů v domácnosti.
Jak uspořit energie?
• Chovejte se šetrně – ekologicky a ekonomicky.
• Šetřete vodou. Teplou koupel si dopřávejte jen občas, raději dejte přednost sprše. Při sprchování proteče odpadem přibližně 50 l vody, zatímco koupelí spotřebujete 160 l vody.
• Používejte úsporné spotřebiče – standardem by pro vás měly být spotřebiče energetické třídy A+, pokud se chystáte bydlet v nízkoenergetickém bytě či domě, oceníte spotřebiče s možností využití teplé vody (pračka a myčka pak nespotřebovávají tolik energie na ohřev vody).
• Používejte úsporné osvětlení – nesviťte, pokud to není nutné a používejte úsporné žárovky.
• Nevětrejte zbytečně. Právě otevřeným oknem odchází nejvíce tepla. Lepší je větrat nárazově – vzduch se tak vymění rychle, na rozdíl od „větračky“ či „mikroventilace“, kdy ven vypouštíte především teplo a ne pachy.
• Nastavte si doma teplotu o stupeň nižší, než jste zvyklí. Budete otužilejší a navíc touto malou změnou ušetříte až 8 % energie.