Nadměrná vlhkost zdiva

Každé zdivo, i vysušené, obsahuje určité množství vody, které je v rovnováze s okolím, v rovnováze s vlhkostí okolního vzduchu a zeminou obklopující základy. Tato vlhkost se absorbuje a váže ve stěnách pórů a je s ní nutno počítat jako s přirozenou vlastností materiálu. Pro životnost stavby, pro její použitelnost z hlediska hygienického a zdravotního je nebezpečná až zvýšená vlhkost ve stavbách, která může být vyvolána buď nesprávným konstrukčním řešením stavby nebo špatným provedením nebo konečně stářím a nedostatečnou údržbou všech prvků, které konstrukci chrání.

Zdroje nadměrné vlhkosti 

Nejčastější zdroje nadměrné vlhkosti je pronikající z půdy vlhkost vzlínající nejen do sklepního, ale i do nadzemního zdiva.Vlhká omítka na vlhkém zdivu bývá nejen vadou na kráse, ale dříve nebo později je příčinou vzniku a rozrůstání plísní, hnití a růstu dřevokazných hub a v konečném důsledku vážných hygienických i zdravotních problémů. Nejčastější příčinou této vlhkosti je buď chybějící nebo porušená vodorovná izolace, která tak nebrání vzlínání kapilární vody ze země do zdiva.V takovém případě nezbývá než provést novou vodorovnou izolaci, která by zdivo před dalším vzlínáním ochránila. Existuje řada elektrofyzikálních a chemických metod, které provádějí speciální podniky. Metodou sice poměrně pracnou, ale dostatečně spolehlivou, kterou lze provést vlastními silami, je vkládání nových vodorovných izolačních pásů do probouraného nebo proříznutého zdiva.

Probourávání zdiva

Novou izolaci vkládáme do postupně vybourávaných otvorů, které opět po jejím položení zazdíme. Tento postup musíme použít u kamenných nebo smíšených zdí a také u zdí cihelných, tlustších než600 mm.Pod úrovní předpokládané nové izolace vybouráme dvě vrstvy cihel, nad její úrovní asi čtyři až šest vrstev, a to na délku asi 700 až1200 mm (podle kvality zdiva). Mezi otvory necháváme pilířky 600 až900 mm dlouhé. K vybourávání dalšího otvoru přistupujeme až po položení izolace a dozdění předcházejícího. Není-li zeď tlustší než600 mm, vybouráváme otvory z jedné strany, v tlustším zdivu postupně z obou stran.Bourat začínáme v rozích budovy, pak pod meziokenními pilíři a pak v částech zdí bez okenních otvorů asi3 mm od sebe. Potom se postupně vybourávají další otvory. Není-li zdivo dostatečně pevné a soudržné, musíme ho v otvoru vzepřít dřevěnými vzpěrami. Ve vybouraném otvoru se nejprve udělá nový podklad pro izolaci buď z betonové mazaniny (1:5) nebo z nových cihel na cementovou maltu s cementovým potěrem (1:3,5).Po zatvrdnutí betonové mazaniny nebo cementového potěru si připravíme pásky lepenky tak, aby po vložení do otvoru přesahovaly na každé straně o100 mm.

Lepenku natřeme horkým asfaltovým nátěrem na jedné straně, vložíme do vybouraného otvoru tak, aby asfaltovým nátěrem byla přilepena k podkladu. Potom lepenku natřeme na horní straně. Přesahující část lepenky ohneme vzhůru, abychom mohli provést spoj s přesahující lepenkou sousedního otvoru.

Děláme-li izolaci ze dvou lepenek, položíme druhou hned po nanesení vrchního nátěru na první lepenku, aby se obě lepenky spojily. Pak naneseme vrchní nátěr na druhou lepenku. Na izolaci naneseme cementovou maltu (1:4) a na ni dozdíme vybouraný otvor a vyklínujeme ho úlomky cihel až k nadpraží zdiva.

Po stranách ukončíme dozdívku pomocí ozubů. Když tato čerstvá dozdívka zatvrdne, můžeme vybourat další otvor. Jestliže je zeď jen 300 nebo 400 mmtlustá, můžeme odstranit jen jednu vrstvu cihel. Postupujeme tak, že nejprve odstraníme pruh omítky široký asi 150 mm, potom odstraňujeme postupně cihly. V ložné spáře nad nimi vysekáme zednickým dlátem maltu, potom do spáry pod nimi zasekneme pod cihlu dláto a cihlu vylomením uvolníme. Vzniklý otvor v délce 600 až 700 mmpotom důkladně vyčistíme a vymeteme a postupujeme už popsaným způsobem.

Nejčastější příčiny vlhnutí zdiva

  • srážková voda pronikající komínovými průduchy do objekt
  • porušenou krytinou proniká voda, způsobuje hnití latí a krokví
  • špatně provedené plechování prostupů
  • zahnívání pozednice
  • ucpané a zarostlé žlaby
  • vodní pára z vnějšího prostředí
  • vodní pára z vnitřního prostředí
  • srážková voda hnaná větrem na obvodové zdivo proniká zdivem
  • zahnívání okenních rámů srážkovou vodou
  • dstřikující voda
  • orušená kanalizace
  • zlínající voda
  • sakování srážkové vody smíšené se sazemi a popelem do zdiva
  • kvrny dehtových zplodin
  • nití záhlaví stropního rámu
  • nití stropního trámu s netěsnou krytinou
  • hladina podzemní vody