Snad každý zahrádkář potřebuje občas něco vybetonovat, třeba vjezd, základy pod skleník či kůlničku, nebo v neposlední řadě plochu pod auto, protože nechávat automobil stát na trávníku nesvědčí ani jednomu z nich. A co betonování v zimě a mrazu, jak to s ním je ?
Hodně lidí zaměňuje betonování za zdění, což je podstatná chyba. Beton se vždy lije, nejlépe pokudmožno najednou v celém objemu, nebo alespoň připravovaný stejně. Výsledkem je homogení, velice pevná hmota. Obecně se beton skládá z cementu, písku a obvykle štěrku. Písek musí být hrubý, s ostrými hranami, jinak beton nezpevňuje, ale právě naopak (a snad není nutné podotýkat, že by měl být čistý, bez hlíny). Poměr složek se samozřejmě může velmi lišit, podle toho jak kvalitní beton potřebujete. (a pochopitelně podle toho volíte také cement) Do nejpevnějšího betonu přijde cement a písek se štěrkem v poměru 1:2, do obyčejného stačí 1:3:2. Pevnost betonu také zlepšují železná armování. Ovšem pozor, ne pokud jsou umístěná v jeho ose, pak nezlepšují nic, jen naopak narušují strukturu. Armování musí být buď pod osou, nebo nad, příslušné železné sítě se koupí v jakýchkoliv stavebninách. Jak již bylo řečeno, beton se zásadně lije, proto musí být řidší než malta. Vylévá se do šalování (bednění) kterým je daný jeho tvar po zaschnutí. Nejběžnější šalování, které si velmi jednoduše můžete sami připravit, je klasické dřevěné z prken. pokud má být horní strana betonu vodorovná, tak se uhladí podle vodováhy, samozřejmě, jde udělat i šikmý, pak je zapotřebí mít beton hustý, aby netekl a zahladit podle nějaké vhodné předlohy. Beton tuhne minimálně několik dní, a následně do plné tuhosti vyzrává ještě asi měsíc a celou tu doby by nemělo mrznout. Respektive pokud beton přemrzne v prvních dvou dnech, tak je zralý jedině na vymlácení a odvoz na skládku, pokud přemrzne v době zrání, tak bude mít výrazně horší trvanlivost a pevnost.
Betonování v zimě a mrazu
Pro upřesnění výše uvedené informace o betonování v zimě i mrazu, ta platí, raději se mu vyhněte. Není to ale záležitost naprosto nemožná, přeci jen rozvoj stavebnictví v dnešní době a také technologií, které jsou s ním spojený jde neustále dopředu. Takže to co bylo včera úplně nemožné je dnes celkem proveditelné i když má stále svá ale. Obecně se dříve nemohlo lít beton při teplotách klesajících pod pět stupňů Celsia. Ono je to jednoduché i při těch pěti stupních bylo tvrdnutí betonu tři až čtyři krát pomalejší, než při stupních dvaceti. A pokud v zimě teplota vyklesala na nulu a při mrazu, logicky voda, tak potřebná pro tvrdnutí betonu … mrzne. A led má nejenže úplně jiné chemické vlastnosti, takže se neváže s jinými složkami, ale hlavně má jiný objem (větší než voda), takže logicky se začínají problémy s praskáním. Takže obecně je i z důvodů chemických a fyzikálních jasně vidět problém. Ale také je vidět, kde asi bude řešení. Betonování v zimě musí být logicky možné, pokud vám voda nebude mrznout. V zahradních či venkovních podmínkách toho ale asi svémpomocí nedosáhnete. Stavební firmy ale jsou schopné tento problém vyřešit. A jak to dělají ? Například při betonování vylijí beton ohřátý do teploty nad dvacet stupňů do speciálního velmi dobře izolovaného šalování a povrch je zabezpečen ochrannou vrstvou proti změnám teploty. Dále se použává ohřívané šalování které za pomoci infračerveného záření pomáhá udržet teplotu betonu během tvrdnutí, případně elektrody se střídavým proudem. Také se občas pro betonování na v zimě a mrazu používá různé chemické dodatky, jenže ony mají tu nevýhodu, že chemické složení betonu. Proto nejsou doporučovány při vylévání základů a práci s armovaným betonem (hrozí koroze),
Pro betonování za nižších teplot jsou nejvhodnější betony z cementu typu I. s co nejvyšším hydraulickým modulem. Pokud to není nezbytně nutné, je lepší a jistější s betoníží počkat na vhodnější počasí.
tak to som zase o nieco menej rad, ked viem, ze co mi robotnici narobili na chalupe je na vybitie a prerobenie 🙁 – ale dakujem za radu!!!!! 😉 clovek sa uci bohuzial aj na vlastnych chybach.. .;)